info2shop

Měkké tórické čočky včera a dnes




   Měkké tórické kontaktní čočky (STCL) se během posledních několika let staly velmi často citovaným pojmem nejen v zahraničí, ale i u nás a to jak ze strany výrobců kontaktních čoček, tak i kontaktologů a samotných pacientů.  Nové materiály spolu s vylepšeným designem tórických čoček vedlyk výraznému nárůstu počtu nových aplikací měkkých tórických čoček. V mezinárodní studii „International Contact Lens Prescribing“, která probíhá od roku 2001 ve více než desítce zemí světa, lze zaznamenat neustále se zvyšující trend v této kategorii. Česká republika se poprvé zapojila do této studie v roce 2005, kdy zde podíl měkkých tórických čoček činil 12%. Tento výsledek odpovídal přibližně poloviční četnosti aplikací tórického designu v ostatních zemích (Rakousko, Německo, Belgie, Nizozemí, Velká Británie, Norsko, Spojené Státy, Kanada, Nový Zéland), kde měkkou tórickou čočku aplikují průměrně ve 30% nových aplikací. Jelikož se udává, že 45 % populace vyžaduje astigmatickou korekci ≥ 0,75 Dpt a 25 % ≥1 Dpt, lze z uvedených dat soudit, že v těchto zemích má, na rozdíl od České republiky, plně korigovaný astigmatismus již většina nových nositelů kontaktních čoček. Avšak ani nám v České republice nelze upřít tendenci k aktivnějšímu používání tórických čoček. Jak vyplynulo z třech po sobě následujících studiích prováděných v rámci  „International Contact Lens Prescribing“, je u tórických čoček meziroční nárůst nejvýraznější (2005 -- 12%, 2006 -- 15,1%, 2007 -- 17,5%).
 
   Uvedená diskrepance mezi poměrem aplikací tórických čoček u nás a v zahraničí nutí k zamyšlení nad naším postojem. Stabilní nárůst je nesporně jedním z pozitivních ukazatelů vývoje a odráží nejen zvyšující se kvalifikaci kontaktologů v zemi, ale i modernizaci samotných kontaktních čoček a zejména vstřícnou obchodní politiku většiny distributorů. Na druhé straně mezi námi praktikují specialisté, kteří z nejrůznějších důvodů zůstávají v aplikaci tórických čoček pasivní, případně zastávají tradiční názor, že tórická čočka je určena pouze pro vysoký stupeň astigmatismu. Důvody pro takový přístup mohou být různé. Částečně je na vině minulost STCL a jejich první typy z 80-tých let. Praktik se nejednou potýkal s těžkostmi při dosažení žádoucí stabilizace, orientace byla téměř nepředvídatelná a také reprodukovatelnost čoček nebyla stoprocentní (tzv. snowflake lenses, tj. žádné dvě čočky nebyly úplně identické). Nošení speciálně zesílených tórických čoček z tradičních materiálů navíc znamenalo omezení propustnosti pro kyslík oproti sférickým designům a pro pacienta možná zdravotní rizika. Je pochopitelné, že si vůči takovému produktu odborná veřejnost rychle vypěstovala nedůvěru a STCL získaly špatnou pověst.
 
   Přestože nedostatky ranných typů čoček byly s moderními materiály, designy a výrobními technologiemi překonány, stále se setkáváme s neochotou vůbec se zabývat „nadměrně komplikovaným a zdlouhavým“ procesem aplikace těchto čoček, jak jsou o něm někteří specialisté přesvědčeni. Častým argumentem je dosažení „dostatečné zrakové ostrosti“ při použití sférické kontaktní čočky, kdy aplikátorovi uniká tzv. maskovaný astigmatismus Pacient je schopen číst žádaný řádek optotypu, ale vidění je ve skutečnosti nikoli zcela ostré a on je nucen tolerovat nekorigovaný astigmatismus. Někteří věří v účinnost asférického designu kontaktních čoček a u nízkého astigmatismu preferují tuto variantu, přestože výsledky výzkumů žádnou schopnost korekce astigmatismu nepotvrdily.Ať už je tím pravým důvodem cokoliv, věřím, že mnohdy stojí v pozadí jen nedostatečná informovanost spolu s nízkou sebedůvěrou a motivací nás samých. 

Autor: optik - optometrista, Mgr. Jitka Bělíková


Seznam použité literatury a dalších pramenů

1.    Pešinová A. Průzkum aplikace 2007. Kontaktologické listy;3;2007
2.    Tan J. Performance Standards for Toric Soft Contact Lenses. Optometry Vision and Science. 2007; 84; 422-428

můj účet