info2shop

Bolest očí

Všeobecně jsme zvyklí označovat soubor symptomů a příznaků, se kterými přichází pacient k optometristovi, za astenopické obtíže. Astenopické obtíže jsou přesněji definovány jako senzitivní a senzorické příznaky obtíží a poruch, způsobené dlouhodobým vypětím vnějších a vnitřních očních svalů. Z tohoto hlediska pak dělíme astenopii na akomodační a svalovou. Akomodační astenopie je zapříčiněna vysokým akomodačním vypětím při nekorigované nebo podkorigované hypermetropii, presbyopii a překorigované myopii. Svalovou astenopii způsobuje nerovnoměrná zátěž okulomotorických svalů. U obou případů lze poměrně jednoduše bolesti odstranit buď korekční pomůckou, nebo vizuální terapií, pokud je tato vhodná. Většina těchto obtíží je doprovázena rozmazáváním obrazu, zrakovou nepohodou, únavou, svěděním, pálením, bolestí a tupým tlakem za očima, do nadočnicových oblouků a do čela. Z hlediska neurooftalmologie je však třeba počítat i s bolestí, která má původ daleko závažnější, a bez včasného zákroku mohou být důsledky fatální. Nemůžeme si tedy myslet, že přijde-li klient se stesky na bolest hlavy či oka, vyřešíme vše pouhou aplikací korekční pomůcky. Máme-li jakékoli pochybnosti, je třeba ihned odeslat klienta na odborné vyšetření. Bolest oka, o které nyní hovoříme, může být udávána jako povrchová, hluboká nebo periokulární. Z hlediska správného vyhodnocení je důležité seznámit se v anamnéze s neuroanatomií bolesti. Sledujeme její nástup (náhlá, stupňující se, trvalá), úpornost (silná, slabá, pulzující, tupá, bodavá), lokalizaci (odkud vychází, kterým směrem působí), dobu trvání, doprovodné projevy (rozostření zraku, přechodná ztráta zraku) a související fakta (denní doba, menstruace, věk, zdravotní stav).

Oční bolesti

Oční bolesti mají mnohé důvody. Jedním z nich je dráždění trigeminu, pátého hlavového nervu. Inervační oblast tohoto nervu je poměrně rozsáhlá. V důsledku větvení nervu dochází k rozličným příčinám bolesti, které se promítají do oka. N. trigeminus má tři základní větve, které umožňují senzitivní inervaci obličeje, nosních a ústních sliznic, zubů, předních 2/3 jazyka, orbitálního obsahu — bulbu, slzné žlázy a okohybných svalů, a přední části skalpu. Hranice inervace jsou přesné a nepřekrývají se. První větví trigeminu je n. ophthalmicus (n.V/1.) Jeho vlákna souvisejí mimo jiné s inervací střední lebeční jámy, pravděpodobně i s inervací Willisova arteriárního okruhu a s venózním splavem. Obzvláště dráždění těchto struktur se velmi často promítá do oka a jeho okolí. Při vstupu do očnice se n. ophthalmicus opět větví na n. frontalis (inervuje vnitřní polovinu horního víčka, vnitřní oční koutek, kořen nosu, kůži čela a čelní dutinu), n. lacrimalis (inervuje zevní polovinu horního víčka, spojivkový vak a slznou žlázu) a n. nasociliaris (inervuje odvodné slzné cesty, kůži nosu, nosní sliznice a ethmoidální a sfenoidální dutiny a podílí se na inervaci bulbu). Četná zakončení první větve trigeminu se nacházejí v rohovce. Druhou větví trigeminu je n. maxillaris (n.V/2.). I tento nerv prochází orbitou. Svými zakončeními inervuje lícní krajinu, dolní víčko, horní zuby a horní ret.Třetí větev trigeminu, n. mandibularis (n.V/3.), obsahuje mimo jiné motorická vlákna pro žvýkání. Inervuje hlavně dolní čelist včetně dolních zubů a dolního rtu. Shrneme-li průchod a inervaci trigeminem, vidíme zde mnoho souvislostí s bulbem a jeho okolím. Není proto divu, že dráždění tohoto nervu manifestuje bolest směrem do očnice a nejbližších tkání, jak již bylo výše uvedeno.

Povrchní bolest

Nejčastěji se jedná o bolest oční, pocházející z dráždění rohovky. Tato se pak pomocí n.V/1. šíří do celé inervační oblasti této větve, může dokonce způsobit difuzní cefaleu, tj. celkovou bolest hlavy. Tato bolest se také nazývá korneální. Z lékařského hlediska lze zdroj bolesti — rohovku — potvrdit vkápnutím anestetika do oka a bolest okamžitě ustane.

Oční bolest hluboká

Jedná se většinou o trvalou tupou tepavou bolest. Její lokalizace bývá zpravidla oko, očnice, kosti orbitálního vchodu nebo oblasti inervace n.V/1. a n.V/2. Zpravidla bývá doprovázena červeným okem. Může se jednat o bolest způsobenou akutním glaukomovým záchvatem nebo akutní uveitidou či iridocyklitidou. V obou případech se jedná o stav vyžadující okamžitý lékařský zákrok. Tato bolest se velmi často stupňuje s dotekem. Nicméně právě dotekem lze zjistit, že oko je abnormálně tvrdé. Současně lze pozorovat výrazné rozšíření (glaukom) nebo zúžení (uveitida, iridocyklitida) zornice.

Bolest periokulární - mimoočního původu

Tento druh bolesti se lokalizuje do bulbu či jeho okolí bez doprovodných znaků podráždění, má však typické doprovodné projevy neurooftalmologického původu, jsou jimi např. protruze bulbu, edém víček, diplopie, porucha motility, porucha citlivosti rohovky a porucha zornicových reakcí. Velmi často se jedná o bolesti způsobené drážděním n.V/1., obzvláště pak změnami vnitřních struktur. Bolesti mohou přerůst až v migrenózní stavy nebo naopak se migrény mohou tímto způsobem projevovat.

Autor: Bc. Martina Nováková, MSc.msc.optom@centrum.cz

Převzato z časopisu Česká oční optika

můj účet