info2shop

Bolesti hlavy

V tomto článku se budeme věnovat bolestem hlavy, které jsou v našem oboru jedním z nejčastějších důsledků nekorigované oční vady či chybné korekce, mohou však být také signálem k závažnějším problémům vyžadujícím odbornou lékařskou pomoc.

Bolesti hlavy se dělí na primární a sekundární. Příčina primárních bolestí hlavy není zcela známá. Jedná se většinou o neurologické komplikace, které se vyznačují především opakováním obtíží s různou intenzitou. Tyto primární obtíže dělíme do několika skupin podle oblasti, kterou bolest zasahuje, a podle doprovodných projevů. Mnohé z těchto projevů jsou oftalmické, v podobě vizuálních efektů, narušení binokulární rovnováhy, narušení koordinace oční motility, akomodačních spasmů nebo v podobě otoků, zarudnutí oka, praskání drobných spojivkových cév atp. Bez důkladného neurologického vyšetření nelze určit, zda se jedná o primární či sekundární bolest hlavy, nebo zda je příčinou bolesti nekorigovaná refrakční vada, porucha motility nebo špatná korekce. Proto pokud se na optometristu obrátí klient trpící bolestmi hlavy, je třeba tomuto problému věnovat značnou pozornost.

Primární bolesti hlavy

Jako příčina bolesti hlavy je většinou udávána tzv. vazomotorická dysfunkce (vazomotorický = řídící průsvit cév ovlivněním hladké svaloviny v jejich stěnách, tj. vyvolávající buď jejich zúžení -- vazokonstrikci, či rozšíření -- vazodilataci).
Nejznámější z primárních bolestí hlavy je migréna. Tímto názvem označujeme laicky všechny bolesti hlavy, avšak název náleží pouze jednomu typu. Jedná se převážně o jednostranné záchvaty pulzující bolesti, která je doprovázena nauzeou, zvracením, fotofobií a fonofobií (přecitlivělost na hluk). Strany se mohou v průběhu záchvatu střídat, při vyvrcholení mohou zasáhnout celou hlavu. Typickým doprovodným jevem migrény je aura. Aura je nejčastěji pojímána jako zrakové doprovodné efekty ve formě záblesků, jiskření nebo výpadků zorného pole. Může se však projevovat i poruchami motorickými nebo poruchami řeči. Zvláštní formou migrény je migréna oftalmická, u které se v doprovodném projevu aury vyskytuje porucha motility oka. Doba trvání může být až 3 dny.
Nejčastější bolestí hlavy je tzv. tenzní cefalea. Jde o typické tupé, většinou oboustranné bolesti hlavy s lokalizací v temeni či ve spáncích. Při této bolesti se na rozdíl od migrény neobjevuje nauzea nebo zvracení. Tyto bolesti mohou předcházet migréně. Četnost a intenzita výskytu je různá. Typická je pro tuto bolest strnulost šíjových svalů a pocit tlaku v hlavě. Bolest trvá až 7 dní.
Dalším druhem bolestí hlavy jsou tzv. cluster headaches. Tyto bolesti postihují mnohem častěji muže než ženy. Pravděpodobnou příčinou je prudké kolísání hladiny histaminu nebo serotoninu. Nástup bolesti je náhlý, urputný, v době spánkové fáze REM. Tato fáze spánku se vyznačuje mimo jiné rychlými očními pohyby po dobu 10--20 sekund. Bolest se projevuje hlavně v očnici a ve spánku, jednostranně, je doprovázena překrvením spojivek, slzením a zduřením nosní sliznice. Většinou se též dostaví stejnostranná obrna sympatiku. Záchvat nastupuje náhle prudkou bolestí, trvá 20 až 90 minut a stejně náhle, jak začal, i odchází. Na rozdíl od migreniků tito lidé nevyhledávají ve stavu bolesti klid. Vzhledem k typické souvislosti mezi spánkem a vznikem bolesti mají tito lidé značné problémy s usínáním, velmi často se bojí jít spát.
Primární bolesti hlavy mohou souviset i s fyzickým výkonem, menstruací, sexuálním výkonem, užíváním léků nebo konzumací alkoholu.

Sekundární bolesti hlavy

Sekundární bolesti hlavy jsou spojeny s dalšími neurologickými obtížemi, velmi často s poruchou zrakového vjemu nebo s poruchou okulomotoriky. Velmi nebezpečnými stavy jsou subarachnoideální krvácení a cervikokraniální syndrom, venózní trombózy, disekce a. karotis či syndrom spánkové apnoe (SAS).
Neuralgie trojklaného nervu sice neohrožuje život, ale je velmi urputná a bolestivá. Život ohrožují v tomto případě následky nesnesitelné bolesti.
Dalšími závažnými stavy jsou stavy posttraumatické, bolesti v důsledku expanzních nitrolebních procesů nebo infekce.

Stavy ohrožující život


Subarachnoideální krvácení

Toto krvácení je v 85 % případů důsledkem ruptury aneurysmatu, nejčastěji v oblasti tzv. Willisova okruhu. Nejčastěji je příčinou nadměrná fyzická námaha spojená se zvýšením krevního tlaku. Stav je velmi závažný, v 50 % případů dochází k úmrtí do 24 hodin. Typicky si klient stěžuje na prudkou náhlou bolest hlavy, jakou nikdy nezažil. Zároveň dochází k pocitu tlaku v hlavě, možná je i ztráta vědomí, nauzea a zvracení. Z oftalmologického hlediska lze pozorovat edém papily a subhyaloidní krvácení. Optometrista nejčastěji sleduje obrnu VI. a III. hlavového nervu. Prakticky lze tedy pozorovat ptózu, ztrátu hybnosti bulbu a rozšíření zornice (mydriázu). Mydriáza vzniká kompresí parasympatických vláken procházejících nad III. hlavovým nervem v těsném průběhu kolem aneurysmatu. V důsledku aneurysmat může docházet též k přechodným výpadkům v zorném poli. Pokud se jedná o aneurysma na vnitřní krkavici, dochází k jednostrannému exoftalmu a zarudnutí oka. Většina těchto komplikací je zjevná ještě před samotnou příhodou. Pokud tedy klient přichází s bolestí hlavy, očí, špatným viděním, poruchou motility atp. a pokud projevuje některý z výše uvedených symptomů, je třeba ho neodkladně odeslat na podrobnější vyšetření.

Gigantocelulární arteritida

S tímto onemocněním se setkáváme velmi často u osob ve věku okolo 50 let. Projevuje se bolestí hlavy se zrakovými projevy nebo bez nich. Se zvyšujícím se věkem přibývá procento postižených žen. Patologicky se jedná o granulomatózní zánět velkých tepen. Jedná se o systémové onemocnění projevující se mnoha jinými symptomy, např. malátností, únavou, ztrátou hmotnosti a někdy i horečkou. U postižených si lze mnohdy všimnout typické zvětšené spánkové tepny. V 50 % případů se toto onemocnění projevuje ranní ztuhlostí ramen a bolestí při žvýkání. Tyto obtíže časem ustupují. Doprovázejícím stavem může být i mozková příhoda, demence a poškození periferních nervů. Typická pulzující bolest hlavy se soustředí kolem spánků. Někdy postižený spí s hlavou vynuceně otočenou k jedné straně nebo si stěžuje na bolest při česání vlasů. Přidružená může být i obličejová nebo týlová bolest. Celkovou bolestí hlavy však trpí pouze 70 % postižených. Toto onemocnění, ať doprovázené bolestí, či nikoli, vyžaduje okamžitý lékařský zákrok. Varovnými příznaky z hlediska vyšetření zraku je přechodná ztráta zraku, amaurosis fugax, ztráta výšky zorného pole nebo zhoršení zrakové ostrosti. Běžně lze též pozorovat relativní aferentní pupilární defekt. Pokud nedojde k včasnému odbornému zákroku, je tento stav pro zrak, nemluvě o celkové kondici, akutně nebezpečný.

Cervikokraniální syndrom

Cervikokraniální syndrom je spojen s okcipitální bolestí hlavy, která se spouští pohybem hlavy a krční páteře. Bolesti se mohou šířit do frontální nebo retrobulbární oblasti, jsou oboustranné, tupé, ostré či hlodavé. Příčinou bolesti jsou funkční poruchy dynamiky atlantookcipitálního spojení anebo krční páteře. Příčinu lze hledat v nadměrné zátěži, nebo ve změně stavby páteře. Bolesti mohou být doprovázeny závratěmi, nauzeou, zvracením, ale i nystagmem (cervikovestibulární syndrom).

Disekce a. karotis

Disekce znamená rozštěpení. V případě arteriálního rozštěpení dochází buď ke vzniku aneurysmat, nebo k trombóze. Důsledkem tohoto stavu může být cévní mozková příhoda. Je prokázáno, že 5 % cévních mozkových příhod u osob mladšího věku je způsobeno právě tímto problémem. Z oftalmologického hlediska může docházet k přechodným ztrátám zraku nebo k defektu v zorném poli (homonymně). Pokud je zároveň uváděna bolest hlavy, krku a žvýkacích svalů (protože nejčastěji je postižen X. hlavový nerv), pak je nutné odeslat pacienta akutně k lékaři. Pokud jsou obtíže včas správně diagnostikovány, k cévní příhodě nemusí dojít.
Podobné potíže mohou nastat disekcí a. vertebralis. V tomto případě jsou více postiženy okohybné svaly.
Na závěr této části je tedy třeba zdůraznit, že každé bolesti hlavy je potřeba se pečlivě věnovat. Bolest hlavy, jak již bylo řečeno, může vznikat v důsledku chybné korekce nebo nekorigované vady, avšak je-li doprovázena poruchou motility, výpadky zorného pole, výpadky zrakového vjemu a chybnými zornicovými reakcemi, je třeba situaci vyhodnotit o to pečlivěji, popřípadě klienta odeslat na odborné vyšetření.

Autor:
Bc. Martina Nováková, MSc.
msc.optom@centrum.cz
Převzato z časopisu Česká oční optika

můj účet