info2shop

Péče o vidění

jako prevence úrazů způsobených pádem


   U starších lidí, zvláště po jejich 75. roce, se nápadně zvyšuje riziko úrazů způsobených pádem, které mívají velmi vážné následky jak fyzikální, tak psychosociální. Příčiny pádů jsou multifaktoriální a stejně mnohočetná jsou i preventivní opatření, která by měla vést k jejich odstranění. Na následcích pádů se podílí zdravotní stav kostí, mobilita, vidění, užívání různých léků, ale i schopnost včas zaregistrovat potenciální nebezpečí.
 
   S přibývajícím věkem se snižuje schopnost dostatečně rychle zareagovat na zevní podněty. Stárnutí je spojeno se zhoršováním zraku, sluchu, se sníženou ohebností kloubů a sníženým svalovým napětím, s pomalejší vodivostí nervových podnětů. Motorická odpověď proto bývá s přibývajícím věkem méně koordinovaná a méně přesná. Pády však nejsou součástí normálního procesu stárnutí a jejich riziko lze minimalizovat.
  
   Poslední epidemiologické studie prokázaly, že zhoršené vidění se statisticky významně podílí na počtu pádů starších lidí. U těchto lidí bývá prokázána nejenom snížená zraková ostrost, ale i snížení kontrastní senzitivity, stereopse a zorného pole. Vidění je důležité pro udržení rovnováhy, chůze po rovině a do schodů, ale i při stání. Bylo zjištěno, že po zavření očí se při stání v klidu zvýší kymácení těla o 70%.

   Vidění hraje u starších lidí důležitou roli při chůzi, zvláště po nerovném povrchu a při chůzi do schodů. Neostrý obraz zhoršuje odhad vzdálenosti, velikosti, rozlišení okrajů a povrchu okolních předmětů, a tím znesnadňuje přesnost došlápnutí. Při chůzi ze schodů je potom více namáháno nejenom svalové napětí a souhra svalů, ale je narušena i medio-laterální stabilita těla -- udržení rovnováhy, zvláště do stran. Starší lidé proto obvykle padají na bok, což vede ke zlomeninám kyčlí.
Důležitou roli hraje i rozdíl ve vidění obou očí. Překvapivě vyšší riziko zlomenin kyčlí je u lidí s menším rozdílem ve vidění obou očí než při špatném vidění oběma očima. Rozdíl v binokulární zrakové ostrosti snižuje kvalitu stereovidění, zhoršuje odhad vzdálenosti, včasné odhalení překážek při chůzi a kontrolu kymácení.

   Epidemiologické studie prováděné v Anglii prokázaly, že 20--50% starších lidí má korigovatelnou poruchu vidění. Přes 75% starších lidí, kteří utrpěli úraz při pádu, mělo zhoršené vidění, které bylo možno korigovat brýlemi nebo operací katarakty. Refrakční vady a katarakta zhoršují zrakovou ostrost, kontrastní senzitivitu, stereopsi, a tím i orientaci v prostoru a kontrolu stability těla. Nepřekvapí proto, že korekce brýlemi nebo operace katarakty tyto obtíže zmenší, a tím zmenší riziko úrazu způsobené pádem.
Zároveň však bylo prokázáno, že v prvních týdnech jak po nošení nové korekce, tak po operaci katarakty dochází ke zvýšení počtu úrazů pádem. Obtíže může vyvolat i malá změna korekce (0,75 D) a změna polohy osy cylindru (již 10°). Větší obtíže měli starší lidé po aplikaci plné korekce, a to jak u refrakčních vad, tak po operaci katarakty.

   Mladí presbyopové do 50 let si většinou na multifokální korekci (jak refrakční vady, tak afakie po operaci katarakty) zvykají velmi rychle. Starší presbyopové mají problémy při chůzi, zvláště na schodech. Musí násilně sklánět hlavu, aby se vyhnuli pohledu dolní částí adice, umožňující ostré vidění do 40cm. Násilné sklánění hlavy je spojeno s narušením rovnováhy. Než se starší presbyopové nosící multifokální čočky adaptují na novou korekci, je u nich riziko úrazu pádem 2x větší než u stejně starých presbyopů nosících monofokální brýle. Podobné problémy mají i starší lidé nosící bifokální a trifokální čočky. Starší presbyopové se cítí lépe, jsou-li korigováni monofokálními čočkami.

   S přibývajícím věkem dochází k poklesu senzorické percepce a schopnosti kontrolovat motoriku. Adaptace na korekci refrakční vady multifokálními čočkami, zvláště na schodech a na nerovném povrchu, je proto obtížnější. Na větších potížích starších presbyopů se významně podílí výška adice do blízka. Riziko úrazu pádem se s přibývajícím věkem zvyšuje také u lidí užívajících mnoho léků, majících poruchy rovnováhy a poznávání. Multifokální čočky s měkkým přechodem mají širší a delší intermediální zónu, která sice adaptaci na tuto korekci usnadňuje, ale přesto je nutná ostražitost.

   V běžné populaci má 20--50% lidí starších 65 let nepoznanou nebo neléčenou vadu vidění. U lidí starších 85 let je to již více než 66%. Většina těchto poruch vidění je korigovatelná. Starší lidé však považují svoje vidění za dostatečné a přiměřené jejich věku. Bývají přesvědčeni, že korekce vidění nemůže nijak ovlivnit jejich způsob života. Někdy je od návštěvy lékaře odrazují sociálně-ekonomické důvody.
Korekce vidění těchto lidí vede jak ke zlepšení jejich životních podmínek, tak zvláště ke snížení rizika úrazu pádem. Musíme však vždy pečlivě zvážit možná rizika spojená s korekcí refrakčních vad starších lidí:
  • novým nositelům multifokálních brýlí doporučit při chůzi po venku a zvláště na schodech monofokální korekci
  • korekci na dálku nosit stále
  • myopii a hypermetropii nekorigovat plně
  • korekci na dálku zvyšovat maximálně o polovinu žádoucí hodnoty
  • sférickou hodnotu měnit maximálně o 0,5 D, osu cylindrů o 10°
  • operaci katarakty provést časněji, afakii nekorigovat plně
  • upozornit na zvýšené riziko pádu v prvních týdnech po operaci katarakty
  • dbát na kvalitní osvětlení, zejména na schodištích a v koupelnách
  • zajistit správné osvětlení okolo zahradních cest a venkovních schodišť
  • namontovat madla a zábradlí u všech schodišť
  • nenosit trepky -- dávat přednost pevné obuvi s neklouzavou podrážkou
autor: doc. MUDr. Milan Anton, CSc., převzato z časopisu ČOO]
Literatura:
Harley, C., Elener, C., Elliott, D.: Vision care for fall prevention, Optometry Today, 47/7, April 6/2007, s. 48--53

můj účet